Proaktivita, odbornost, retrofit a Arnold Schwarzenegger – kvarteto úspěšného facility managementu

Co má společného obchod s Arnoldem Schwarzeneggerem? Překvapivě víc, než by se mohlo zdát – alespoň podle Jiřího Semotána, obchodního ředitele OKIN Facility. V rozhovoru se dozvíte, jak ho profesní cesta od IT přes IoT dovedla až k facility managementu, jakou roli podle něj hrají technologie v moderních budovách a proč považuje vytrvalost za klíč k úspěchu v obchodě i v životě.

Jirko, hned na úvod se musím zeptat na jednu věc, která mě zaujala na tvém Linkedin profilu. Ve jméně máš uvedeno Jiří „George“ Semotán. Kde se vzal ten „George“? Máš snad britské předky?

Anglické předky nemám, souvisí to ale s obdobím, kdy jsem působil v mezinárodním obchodě. V anglofonním prostředí je moje křestní jméno prakticky nevyslovitelné, takže „George“ fungoval jako profesní přezdívka. Zároveň jsem se chtěl vyhnout neustálému komolení jména. Dnes si říkám, že by klidně mohl zmizet – přece jen mám na starosti hlavně český obchod a českou klientelu.

Když už mluvíme o tvé současné roli obchodního ředitele OKIN Facility – proč právě facility management?

Byl to postupný vývoj, ale docela na sebe logicky navazoval. Úplně na začátku jsem pracoval v hotelu, kde jsem se za technické oddělení podílel na organizaci různých konferencí a eventů, ale hlavně na provozu a údržbě tří budov. Pak jsem přešel do rodinné firmy, která vyvíjí vlastní software pro hotely a restaurace – pokladní a rezervační systémy.

A měl jsi vždycky na starosti obchod?

Ano, od prvního dne. Postupně jsem se učil, jak oslovovat potenciální klienty, ať už napřímo, nebo on-line, často jsem chodil doslova z hospody do hospody. Obchod jsem následně kombinoval i se správou sítí. Počítač jsem měl v ruce poprvé asi v pěti letech, ještě v době sametové revoluce. Postupem času jsem si počítače stavěl sám a tak to do sebe pěkně zaklaplo.

Z rodinné firmy jsem přešel následně do JetBrains, což je mimořádně zajímavá společnost s globálním dosahem. Začal jsem působit v mezinárodním obchodě a mohl naplno využít angličtinu, kterou jsem studoval od malička. A jsme vlastně zpátky u „George“ a důvodu, proč vznikl.

Tady musím udělat malou odbočku, protože angličtina mě zaujala. Pro mnoho rodičů je snem, aby se dítě rádo učilo cizí jazyk. Bylo to z tvé hlavy, nebo spíš vliv rodičů?

Začalo to už v první třídě, do které jsem nastoupil krátce po revoluci, v době, kdy se začínal otevírat nový svět. Maminka spolužačky angličtinu ovládala a po škole ji začala učit děti. Dalším impulzem byl dozvuk socialismu ve školství a určitá touha školu změnit. Tehdy jsem se dostal na první jazykovou ZŠ v Praze 4, Horáčkova, kde jsem pokračoval třetí třídou. Jazyky mě vždycky bavily. 

Tak to je zajímavé. Pojďme se ale vrátit k tvým pracovním zkušenostem.

Po JetBrains jsem dalších 5 let pracoval v IceWarpu, kde jsem začal jako první obchodník pro přímý prodej licencí do zahraničí a později i vedl toto oddělení, které jsme v podstatě postavili na zelené louce. Následně jsem nastoupil do divize společnosti Canon, kterou následně převzala společnost Z+M. Klientům z celého světa jsme digitalizovali různé typy dokumentů, zejména došlé faktury. Je až s podivem, jak vysoké procento dokumentů tehdy ještě existovalo v papírové podobě, a naším cílem bylo z nich vytěžit veškerá potřebná data pro jejich zpracování v co nejkratším čase. Tam jsem měl možnost poznat prodej opravdu komplexních služeb, kombinujících lidskou práci s technologiemi pro skenování, OCR a podobně. No a pak přišel iotor, který už je součástí skupiny OKIN.

Čím tě iotor zaujal?

IoT pro mě bylo něco nového, ale zároveň hodně sympatického právě tím, že dokáže propojit dva světy. V IT člověk často prodává licence – jedničky a nuly – a po práci nezůstane nic hmatatelného. Vždycky jsem trochu záviděl kamarádům, kteří jsou třeba truhláři. Když dokončí projekt, stojí před nimi kuchyň, zhmotnění jejich dovedností, na kterou si můžou sáhnout.

A přesně tohle jsem našel v iotoru. IoT není jen o datech a softwaru, ale i o fyzickém světě – o čidlech, senzorech a technologiích, které reálně běží v budovách. Když dneska jdu kolem objektu, který iotor spravuje, vím, že tam ta technologie skutečně funguje a pomáhá klientovi řídit budovu chytřeji a efektivněji. Propojení digitálního a reálného světa mi dává velký smysl.

Navíc je činnost iotoru přirozenou součástí facility managementu. V OKIN Facility zastřešujeme správu budov komplexně, takže přechod do OKIN Facility pro mě byl logickým a přirozeným krokem. Jen jsem rozšířil svůj záběr. Když to zjednoduším: začínal jsem v baráku – v hotelu – a dnes jsem na straně poskytovatele služeb, aby se všem v tom baráku dobře fungovalo.

Je těžké prodávat facility služby?

Je. Pohybujeme se v extrémně konkurenčním prostředí a facility management je trochu přehlížená profese. Ty služby jsou brané jako samozřejmost, tedy dokud nepřestanou fungovat. Když nefunguje splachovadlo nebo není mýdlo, všimne si toho každý a hned. Ale zaplatit za kvalitní službu už chce málokdo. Je to takový neustálý souboj mezi kvalitou a cenou.

Na co by se měl zaměřit klient, který zvažuje outsourcing facility služeb?

Platí obecné pravidlo: co je podezřele levné, pravděpodobně nebude kvalitní. Stejně jako u bot – od levných z tržnice nečekáte, že vydrží deset let. OKIN Facility možná není nejlevnější, ale klient dostává partnera, který facility světem žije přes 30 let a dokáže poradit, nejen dodat službu. Navíc když se dnes podíváte na OKIN, tak to není zdaleka jen o správě budov. Díky odvaze se pouštět do neprobádaných vod dnes máme v portfoliu nespočet unikátních řešení pro energo management, hlídání dat například pro FMCG a farmaceutický průmysl a jakékoli další aplikace, které lze fyzikálně měřit. Úspěšně dodáváme služby technologického čištění do průmyslu, robotického úklidu. Služby HSE, revizní činnosti. V oboru IT vytváříme řešení pro automatizaci podnikový procesů, digitalizaci podatelen a obecně vývoj aplikací. Právě v tom vidím naši velkou přidanou hodnotu. Rozumíme provozu i realitě budov a klient v nás má parťáka, který přemýšlí v souvislostech, upozorní na rizika a hledá řešení, která dávají dlouhodobě smysl.

Jak vidíš budoucnost facility managementu v následujících letech?

Křišťálovou kouli sice nemám, ale když se člověk podívá kolem sebe, je jasné, že technologický vývoj je velice rychlý. Přál bych si, aby nám technologie pomáhaly víc a rychleji, než se to zatím daří v praxi. Hodně se věnujeme robotickému úklidu a myslím si, že i díky zkušenostem a spolupráci s výrobci těchto technologií v tom patříme ke špičce. Zároveň ale vidíme, že technologie mají pořád svá omezení a bez člověka se neobejdou. Tak jsme se rozhodli tyto dva faktory zkombinovat a věřím, že z toho vyšla pro klienta velmi atraktivní nabídka.

Důležité je také prostředí, ve kterém se ty technologie mají pohybovat. Naprostá většina budov, o které se dnes staráme, už dávno stojí. Proto řešíme tzv. „retrofit“ – jak nachytřit a digitalizovat prostředí, které je v nějakém stavu třeba desítky let. U nových projektů už ale jdeme ještě dál a spolupracujeme s developery i koncovými klienty na tom, aby byly budovy na nové technologie připravené od začátku.

Ve své pozici řídíš i tým obchodníků. Jaký je podle tebe klíč k úspěšnému týmu?

Klíčem je perfektní znalost vlastních služeb a produktů a orientace v reálném světě. Když naši obchodníci přijdou do budovy, stačí jim se rozhlédnout a hned vidí, co funguje a co by šlo dělat lépe. A pak je to samozřejmě aktivita a proaktivita. To jsou podle mě klíčové parametry a vytváří rozdíl mezi dobrým a opravdu výjimečným týmem.

Navíc perfektní znalost služeb potvrzuje i fakt, že naši nejúspěšnější obchodníci mají zkušenost z provozu. Kdyby došlo na lámání chleba, můžou se posadit do provozu na zakázku, aby ji sami řídili.

Jirko, tvoje práce vyžaduje i pořádný odpočinek. Jak relaxuješ?

Největší relax je pro mě offline svět. Tím, že jsem odmalička obklopený technologiemi a nejrůznějšími displeji, je pro mě největší relax ve chvíli, kdy můžu všechno digitální úplně vypnout. A nekoukat na čas, to je pro mě nejlepší forma relaxu. Proto když to jde, sednu na motorku s karburátorama anebo na kolo bez baterky.

Pak pobyt v přírodě, trávit čas s dětmi po výletech. Strašně moc rád cestuju, i trochu na divoko se stanem, dneska už s celou rodinou. Dřív jsem se hodně věnoval i fotografii, fotím rád dodneška, hlavně rodinu, ale času je relativně málo. Dřív jsem se zaměřoval hlavně na portréty anebo reportážní fotografii. Pro ukázku přidávám pár fotografií.

Závěrem našeho rozhovoru mě zajímá, jestli máš nějaké osobní motto, které ti často rezonuje v hlavě?

Je jich vlastně víc. Stojí za nimi můj největší hrdina už od dětství, Arnold Schwarzenegger. Ať už člověk fandí čemukoliv, tak tohle je extrémně inspirativní člověk, který toho dokázal opravdu moc. V životě jsem se věnoval hodně sportům a jistou dobu i fitness a bodybuildingu, a to, o čem mluví, lze aplikovat ve sportu i v životě a v obchodě dvakrát. Před lety mluvil ke studentům o šesti pravidlech úspěchu a jsem přesvědčený, že prostě fungují.

Další články

Průmyslový prostor pro lakování. Technologické čištění lakoven

Technologické čištění lakoven: proč je klíčové pro kvalitu výroby a spolehlivý provoz

Ve facility managementu se údržba technologií nikdy neřeší univerzálně stejným způsobem pro všechny. Rozhoduje typ objektu, kritičnost provozu, hustota obsazenosti, legislativní požadavky a tolerance k výpadkům. Právě...
cl_02_obr001

Pro jaká odvětví je vhodná preventivní a prediktivní údržba technologií?

Ve facility managementu se údržba technologií nikdy neřeší univerzálně stejným způsobem pro všechny. Rozhoduje typ objektu, kritičnost provozu, hustota obsazenosti, legislativní požadavky a tolerance k výpadkům. Právě...
IMG_1955

Proaktivita, odbornost, retrofit a Arnold Schwarzenegger – kvarteto úspěšného facility managementu

Co má společného facility management s Arnoldem Schwarzeneggerem? Překvapivě víc, než by se mohlo zdát – alespoň podle Jiřího Semotána, obchodního ředitele OKIN Facility. V rozhovoru se...