Praha, 14.12.2016 – Přinášíme Vám rozhovor se statutárním ředitelem a majitelem společnosti OKIN GROUP, a.s. panem Michalem Jelínkem, který byl publikován v časopise Montyrich. Přečíst si jej můžete zde:
Svět se mění, umělá inteligence a automatizované systémy budou nahrazovat lidskou pracovní sílu nejen v nekvalifikovaných pozicích, ale i tam, kde si to dnes ještě neumíme úplně představit. Podle majitele firmy OKIN Group Michala Jelínka nejde o žádnou sci-fi, ale o budoucnost v řádu pár let.
„A politici ve vedení státu řeší podružnosti typu minimální mzdy, místo aby řešili, jak se připravit na změnu sociálního paradigmatu – kdy pro část populace prostě nebude na trhu k dispozici reálné pracovní uplatnění,“ říká. Sám přitom vede firmu, která dnes zaměstnává téměř tři tisíce lidí. Oba obory, které tvoří dohromady byznys OKIN Group – facility management a business process services – patří k těm, které zatím stále vyžadují velké množství lidské pracovní síly. Podle Michala ale bude už v blízké budoucnosti všechno jinak – a facility management bude nesporně jedním z „labour intensive“ oborů, které to pocítí. „Labour intensive modely, kdy zaměstnáte na úklid objektu armádu uklízeček za minimální mzdy nebo kdy ostrahu objektu obstarávají patrolující strážní za pár desítek korun na hodinu, nebudou mít tváří v tvář rozvoji umělé inteligence, automatizace a robotizace a digitalizace šanci. Což v první fázi vymaže z tohoto byznysu obrovské množství lidské pracovní síly,“ míní. Na příchod této budoucnosti se zároveň připravuje – mimo jiné i investicemi do vývoje řešení z oblasti umělé inteligence.
Základem byznysu OKIN Group byl původně facility management. Jakou dnes hraje roli v celkovém byznysu firmy?
Facility management je dnes pro OKIN Group sekundárním byznysem, byť s ním působíme v šesti zemích světa. Naším základním byznysem je v současnosti oblast tzv. business process services. Do budoucna pak budou hrát čím dál větší roli naše aktivity v oblasti vývoje řešení využívající umělou inteligenci pro zdravotnictví, právo a další obory.
Jak vypadá situace v oblasti facility managementu?
Situace na českém trhu není nijak skvělá. Je to dáno i tím, že jedna významná finanční skupina někdy před šesti nebo sedmi lety vstoupila akvizicí do oboru. Management pojal myšlenku, že když si koupí nízkými cenami trh, zlikvidují konkurenci, tak na tom ve finále jako jasný tržní lídr vydělají. V důsledku toho dnes na tom není celý obor z hlediska profitability – tady v Česku, v zahraničí to je jinak – vůbec dobře. Samozřejmě to vyvolalo řetězovou reakci (český trh je obsazen vesměs pobočkami zahraničních korporací, které sledují primárně svůj lokální market share). Do toho přišla ještě ekonomická krize, takže facility management si v Česku v posledních několika letech prošel hodně obtížným obdobím. My jsme se s tím samozřejmě svezli také, museli jsme si toho hodně odpracovat, ale teď už máme to nejhorší za sebou. Nicméně že by mě pomyšlení na facility management v posledních letech naplňovalo nějakými radostnými pocity, to určitě ne. Což je také důvod, proč jsme i v nejtěžším období masivně investovali do technologického vývoje a nyní se v oblasti facility managementu zcela přeorientováváme na model, kdy propojujeme špičkové technologie a lidskou sílu tak, abychom odstranili co nejvíc lidské práce tam, kde lidský faktor nepřináší žádnou přidanou hodnotu. To ale platí i ve druhé části našeho byznysu – v business process services. Transformujeme náš byznys, digitalizujeme ho, zabýváme se tím, jak generujeme data a jak s jejich využitím dokážeme zvyšovat produktivitu práce a hledat nové obchodní modely.
Transformujeme náš byznys, digitalizujeme ho, zabýváme se tím, jak generujeme data a jak s jejich využitím dokážeme zvyšovat produktivitu práce a hledat nové obchodní modely.
Má tedy vůbec facility management budoucnost?
Určitě ano – ale jde o to, v jaké podobě. V té tradiční podobě prakticky žádnou. Z hlediska toho, že tu stále budou budovy, o které bude nutné pečovat, má samozřejmě budoucnost velmi zajímavou. Jen bude pravděpodobně mít úplně jinou podobu. V úrovni průmyslových aplikací se již prosazují současné hlavní disruptivní trendy – digitalizace, umělá inteligence, roboty (fyzické i virtuální), internet věcí, vývoj nových materiálů založených na nanotechnologiích, 3D tisk… To všechno bude mít obrovský dopad na celou řadu oborů, nejen na facility management. Díky „chytrým“ materiálům budou mít povrchy samočisticí schopnosti, budovy budou „vnímat“, co se v nich děje prostřednictvím různých senzorů, kterými jsou vybaveny často už dnes – existují technologie umožňující sledovat pohyb osob v prostoru na základě změny zatížení wi-fi sítě a na základě toho dynamicky plánovat nutnost úklidu… To vše samozřejmě nutně promění způsob poskytování služeb v rámci facility managementu. A řešení rozhodně nebude v rovině „robotizace“ současných procesů založených na manuální práci, ale spíše na jejich eliminaci a vytvoření zcela nových byznysových modelů. To samé platí ale i v business process services. I tady bude hrát stále větší roli zapojení technologií, jako je robotic process automation a zapojení umělé inteligence do řešení úkonů, které dnes provádějí lidé, protože dosud byly pro automatizaci příliš komplikované. Budoucnost bude mít pouze ten, kdo dokáže tyto technologie zkombinovat s vysoce kvalifikovanou pracovní silou na procesech, které jsou obtížně automatizovatelné.
Investujete i do vývoje takových řešení?
Samozřejmě. Máme ve firmě vlastní inovační program, investovali jsme také do českého startupu Datlowe, což je parta velmi schopných lidí, kteří vyšli z matematicko-fyzikální fakulty a zabývají se aplikací technologií z oblasti tzv. natural language processingu. To je jedna z oblastí aplikace umělé inteligence a strojového učení. Začali jsme ve spolupráci s nimi řešit, jaké jsou možnosti komerční aplikace těchto technologií – a dnes už máme některá velmi zajímavá řešení v oblasti zdravotnictví a práva. Jsem opravdu rád, že jsme do toho šli a že se teď můžeme s využitím těchto technologií podílet na transformaci velmi tradičních byznysů. Dostáváme se na špičku vývoje přinejmenším v evropském měřítku.
V jakých oblastech se tento vývoj odehrává?
Jde o aplikaci technologie, které se říká natural language processing neboli strojové čtení, na vytěžování dat z nestrukturovaného textu. Například ve zdravotnictví – pokud bychom toto řešení nasadili buď v rámci celého zdravotnického systému, nebo i v jednotlivých zdravotních zařízeních, byli bychom schopni ze zdravotní dokumentace získat obrovské množství relevantních dat, přenést je do databází a jejich analýzou bychom mohli zjistit neuvěřitelné množství relevantních informací – nadužívání léků, chybné diagnózy, skutečný výskyt nozokomiálních infekcí (infekce vzniklé v souvislosti s pobytem ve zdravotnickém zařízení – pozn. red.), efektivitu poskytování péče na stejných odděleních v různých zařízeních… téměř cokoli. A následně výrazně zlepšit zdravotní péči, v mnoha případech ji zlevnit a uvolnit tak prostředky na technologie a řešení, která jsou dnes pro náš zdravotní systém nedostupná. Další využití je v přípravě a podpoře klinického výzkumu nebo na úrovni zdravotních pojišťoven v oblasti revizních lékařů. Podobně lze využít tuto technologii v oblasti práva na vytěžování dat ze smluv a právní dokumentace, na úrovni státu pro získání dat o uzavíraných smlouvách a jejich propojení s fakturacemi apod.
A ve facility managementu?
V rámci facility managementu se nám podařilo vyvinout velmi funkční systém na sběr dat v koordinaci lidí ve službách, kombinujeme to s naším vlastním vývojem v oblasti internetu věcí, abychom měli reálně popsanou výkonnost lidí daty a na základě toho mohli řídit produktivitu práce. Jsme v tomto ohledu na hodně pokročilé úrovni a je mi upřímně řečeno líto našich konkurentů, když vidím, čím se zabývají a jakým směrem se ubírají při tvorbě svých byznys modelů tváří v tvář těmto trendům.
Myslíte byznys modely ve stylu: snížit náklady a marže a nabídnout ještě nižší cenu?
Přesně tak. Tudy se my nepouštíme. Máme jasně nastavenou úroveň profitability, pod kterou nejdeme. Nelákáme zákazníky na to, že jsme nejlevnější, ale jasně jim říkáme, že jsme jediný dodavatel, který jim dokáže zdokumentovat, že práci, za kterou mu platí, skutečně odvedl. Náš byznys model není založen na vydělávání na tom, co neděláme. My vyděláváme na tom, že garantujeme zákazníkům prokazatelné dodání služby v určité kvalitě. Poměrně běžně tak vyhráváme výběrová řízení ze druhého nebo třetího místa.
Jak to?
Zákazník si nejprve vybere toho, kdo nabídne nejnižší cenu, jenže pokud prodáte svou práci pod cenou nákladů a pak tu práci dva roky děláte, jakým způsobem ji můžete dodávat, aby to mělo pro vás aspoň nějaký ekonomický smysl a zaplatily se vám alespoň náklady? Můžete nějak zásadně snížit cenu práce, což je ale na současném trhu práce neuskutečnitelné, nebo prostě tu nasmlouvanou práci neděláte. Nebo toho děláte jen část, tu viditelnou – prostě okrádáte toho klienta. A takový model je dlouhodobě neudržitelný. Zatímco pokud jdete cestou technologií a využití dat, můžete zákazníkovi dokumentovat úplně všechno, co pro něj děláte, zákazník má vše k dispozici online, vše dohledatelné, auditovatelné… a nám samotným pak tento přístup pomáhá v řízení produktivity a zlepšování standardu našich služeb. Můžeme pak například porovnávat různé úkony a řešit, proč někde trvá výměna filtru 25 minut a někde hodinu a podobně. Na reálných datech, v reálném čase.
Hovořili jsme se o tom, jak technologie mění obory a v první fázi nahrazují spoustu lidské práce. V současné době ale je spíš hlad po lidech. Jak jste na tom v OKIN Group?
Také s tím bojujeme. Ale máme výhodu, že jsme dnes schopni do určité míry zaplatit lidi lépe než konkurence, v některých ohledech jim můžeme nabídnout lepší pracovní prostředí. Roli hraje i to, že u nás pracují s technologiemi, ke kterým by se jinde nedostali. Ale určitě nejde sázet na to, že se budeme snažit lidi přeplácet, aby šli pracovat k nám a ne jinam. To je ekonomicky neúnosný způsob – ceny, za které zvládneme prodat naše služby, jsou omezené a ovlivněné očekáváním klientů ohledně cenové hladiny v CEE. Ale třeba se to časem podaří změnit a mzdy i ceny začnou konvergovat ke mzdám a cenám v západní Evropě.
